Roku 1873 se v Sedle, malé obci nacházející se na pomezí dnešního Jihočeského a Plzeňského kraje, narodil manželům Františkovi a Anně Vachuškovým synek Karel. V této obci žilo nejméně šest generací Karlových předků a tak se dalo předpokládat, že i on se zde usadí a půjde ve šlépějích svého otce, který byl kolářem jako jeho děda a praděda. Ale bádání v matrikách a dalších pramenech odhaluje jeho přítomnost v těch nejvyšších kruzích státních představitelů Rakouska-Uherska...
Ačkoliv sňatky jeho předků byly uzavírané velmi blízko Sedla, Karel se oženil ve svých 32 letech v Českých Budějovicích, neobvykle daleko od své domoviny. Ještě zajímavější jsou však další tři informace ze záznamu o sňatku. Jako jeho bydliště byl uveden Krakov, Polsko. V kontextu tehdejších možností k cestování musel mít dobrý důvod žít tam. Další informace říká, že byl vojákem, dokonce také nadporučíkem 20. pluku zeměbrany. To byl pravděpodobně ten důvod, proč žil v Krakově. A teď to nejdůležitější... Karel si roku 1906 vzal za ženu Veroniku Katharinu Effmertovou, dceru Antonína Jana Effmerta, poslance Českého zemského sněmu a císařského rady. Karlovým tchánem byl císařský rada.
Tady Karlův příběh nekončí. Druhá dcera Antonína Effmerta Miloslava se vdala za Františka Fiedlera. Toho stejného Františka Fiedlera, který byl již pět let poslancem rakouské Říšské rady a poslancem Českého zemského sněmu a později se stal ministrem obchodu Předlitavska... a toho stejného Františka Fiedlera, který šel Karlovi na svatbě za svědka! Karel Vachuška, původem syn koláře z malé vesnice na jihu Čech, se v průběhu své životní cesty dobře spřátelil s mužem, kterým se stal ministrem obchodu Předlistavska. Kdo by to byl čekal?
Záznam sňatku Karla Vachušky, kde je zaznamenán otec nevěsty Antonín Effmert a Karlův svědek František Fiedler
Zdroj: Státní oblastní archiv v Třeboni; Sbírka matrik Jihočeského kraje; inv. č. 748. Matrika O; České Budějovice. Datace 1905–1908.
Karel v průběhu života postupoval po žebříčku vojenských hodností. Byl součástí 20. a 15. zeměbraneckého pěšího pluku armády Rakouska-Uherska. Účastnil se první světové války, což se mu stalo osudné. Roku 1914 krátce po vypuknutí první světové války se Karel objevuje v novinových článcích v seznamech padlých datovaných k 29.9.1914. Podle nich Karel zemřel jako kapitán 15. zeměbraneckého pěšího pluku.
Takových příběhů je v matrikách a novinách napsáno více. Jaký příběh mají Vaši předci?